16. února: Už dlouho slibuji další kapitolu, ale tentokrát už ji snad do konce měsíce opravdu přidám. Doufám.

K.Č. (no.9)

15. července 2011 v 13:42 | Lalaith |  Myšlenky (ne)obyčejného blázna
Jsem zpět z tábora v celé své kráse (ehm) :D Užila jsem si ho,ačkoli samozřejmě byli chvíle,kdy jsem si přála,abych už byla doma. Hlavně při některých náročnějších bojovkách jsem padala únavou,protože jsem byla nejstarší z týmu a neustále jsem běhala sem a tam jako fretka. Teda abych někomu nekřivdila,tak jeden kluk v našem družstvu byl mladší jen o tři měsíce a hodně pomáhal. Nakonec jsme v celotáborové hře byli druzí. A brácha třetí! Cháchá :D
A teď k Honzovi. On je vážně super. Často jsme si spolu povídali. Hlavně ráno. Tenhle rok jsem skoro vůbec nebyla unavená a budila jsem se tak hodinu před ostatními,což je hodně divné. Vždy jsem se probudila,šla si sednou ven před dům,kde jsme spali a hned druhý den v tu stejnou dobu tam šel Honza. Tak jsme se dali do řeči a zjistili jsme,že máme spoustu společných temát. A takhle se to táhlo celý tábor. Ráno,často o poledním klidu a někdy i během krátkého volna večer. Ale bezkonkurenčně nejlepší byl závěrečný večer. Jako vždy byla diskotéka (ale taková ta táborová,žádná mega pařba) a spoustu soutěží. Třeba tancování s balónkem. Nevím,jestli víte,o co jde. Ve stručnosti: tancují spolu dva lidé (nečekaně) a mezi hlavami se snaží udržet balónek. Asi chápete,jak to myslím,ne? Samozřejmě jsem tancovala s Honzou a byla to obrovská sranda. Sabotovali jsme ostatní. Vždycky jsme se k nějakému páru nenápadně přichomýtli a rukou mu balónek vyrazili. Bohužel,za chvíli se proti nám zbylí tanečníci spikli a balónek vyrazili nám :D Tahle soutěž se tancovala během nějaké pomalé písničky. Jakmile jsme s Honzou ztratili balónek,šli jsme si sednou. Potom začala hrát nějaká relativně rychlá hudba a on dostal nápad vzít ten balónek a jít tancovat. Po několika vteřinách nás samozřejmě přepadl neovladatelný záchvat smíchu. Museli jsme vypadat hodně vitpně :) Pak ještě byla další soutěž,při které se tancuje na rozložené dvojstránce novin ploužák. A postupně se noviny skládají na co nejmenší a kdo na nich vydrží tancovat nejdéle, (ale ke konci se většinou už jen stojí a tak nějak prapodivně kolíbá :D) vyhraje. Opět jsme do toho s Honzou šli a vypadli jsme jako předpředposlední. On má totiž nohu 43 a pak už na těch složených novinách nemohl stát. Teda možná by to šlo na špičce nohy,ale vzhledem k tomu,že v náručí držel mě,tak by se zřejmě neudržel. Pak jsem tancovala s dvěma vedoucími,s tím klukem z týmu,co byl o tři měsíce mladší a pak ještě s jedním klukem od nás z vesnice.
I přes občasné vyčerpání během bojovek jsem si tábor vážně užila. A teď jsem si ještě vzpomněla,že tam byla jedna ukázková nána (omlouvám se za ten výraz,ale k ní je ještě hodně mírný). Z ní jsem vážně kvetla. Naštěstí nebyl se mnou v týmu. Ale byla hrozná. Například jsme k snídani dostali chleba s máslem a marmeládou nebo chlebem. Ona se na to podívá a jenom řekne šíleně povýšeným hlasem:,,Chleba?" Neustále nad nějakým jídlem ohrnovala nos,ačkoli všem ostatním chutnali snídaně,svačiny,obědy i večeře. Vážně vařili výborně. A když to říkám já,která půlku věcí nejí,tak to něco znamená :D
To je asi tak vše,co jsem chtěla napsat. Já si určitě průběhem času vzpomenu na další zážitky,takže je možná dostanete se zpožděním. Jo a dnes přidám tu mojí narnijskou povídku. Vypadá to,že si jí přečte jenom Pet!nka (děkuji za komentář),ale aspoň někdo ;)
Tak se mějte a smějte,

Lalaith
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 24. července 2011 v 20:42 | Reagovat

Už sis myslela, že si to nepřečtu, co? Měla jsi mírné pochybnosti, co? :D ale já jsem byla týden mimo a teď se vracím :D:D
Takže :D ploužák na novinách bych si náležitě užila :D něco takového jsme svého času (dnes už to je dějepis) hráli na základce na horách :D
Jsem ráda, že sis tábor užila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama